|
| |
|
|
Evakuace obyvatelstva při MU, připravenost občana k nouzovému přežití
Winogrodzki, Lubomír ; Hradil, Jaroslav (oponent) ; Kirsch, Libor (vedoucí práce)
Tématem mé bakalářské práce je „Evakuace obyvatelstva při mimořádných událostech, připravenost občana k nouzovému přežití". V mé práci jsem průběžně charakterizoval současný stav ve zkoumané oblasti na základě informací, jež jsem čerpal z odborné literatury, internetových odkazů a následně i z pohledu příslušníka HZS s uvedením osobních zkušeností ze své záchranářské praxe. V první části bakalářské práce se zabývám v základních rysech historií Ochrany obyvatelstva před mimořádnými událostmi s aspekty vztahujícími se k evakuaci a nouzovému přežití. Následně uvádím legislativní vymezení, zákony a nařízení, jež se týkají dané problematiky a pokouším se o analýzu současného stavu. V kapitole o mimořádných událostech jsem nastínil možná ohrožení obyvatel v České republice při nichž je zapotřebí evakuovat obyvatelstvo a uvedl konkrétní příklady těchto potenciálních událostí. Dále uvádím popis činností a povinností správních orgánů a Integrovaného záchranného systému, jako hlavních subjektů odpovědných za evakuaci a nouzové přežití obyvatelstva. Ve druhé části mé práce jsem shrnul v nejdůležitějších bodech veškeré náležitosti týkající se evakuace, jejího zabezpečení, způsoby realizace, problematiku nouzového přežití a uvedl vlastní postřehy včetně doporučení občanům. V praktické části jsem pak uvedl a zhodnotil výsledky miniankety aplikované na vzorku obyvatelstva v místě mého bydliště. V uvedeném průzkumu jsem prověřoval základní znalosti občanů, týkající se tématiky mé bakalářské práce. Závěrem jsem zpracoval návrh evakuačního zavazadla dle vlastních úvah a představ.
|
|
|
Srovnání znalostí laiků a odborníků o antropogenních mimořádných událostech v rámci provozu JE Temelín
ŠPLÍCHAL, Vojtěch
Informovanost o mimořádné události v rámci jaderné elektrárny je důležitá z hlediska bezpečnosti zaměstnanců elektrárny a civilního obyvatelstva. Diplomová práce je zprávou o aplikovaném kvantitativním výzkumu splňující cíl globální a tři dílčí cíle. Globální cíl v rámci diplomové práce (vývoj ochrany obyvatelstva s popisem postupného vývoje jaderných zařízení s využitím pro mírové účely, popis rizik, radiačních mimořádných událostí a opatření pro ochranu obyvatelstva, která jsou spojená s provozem jaderně energetických zařízení.) byl splněn v rámci teoretické části. V rámci globálního cíle výzkumu byl vytvořen dotazník se základními parametry výchozí teorie (teorie ochrany obyvatelstva) a vybrané provozní parametry z oblasti provozu jaderných elektráren. Dále byly generovány tři dílčí cíle spojené s potvrzením hypotéz H1, H2 a H3. H1: Empirické rozdělení znalostí laické veřejnosti o antropogenních mimořádných událostech v rámci provozu JE Temelín je blízké rozdělení normálnímu. H2: Empirické rozdělení znalostí odborné veřejnosti o antropogenních mimořádných událostech v rámci provozu JE Temelín je vzdálené rozdělení normálnímu. H3: Znalosti laické a odborné veřejnosti o antropogenních mimořádných událostech v rámci provozu JE Temelín jsou na zvolené hladině statistické významnosti odlišné. Ověření hypotéz H1 a H2 bylo provedeno pomocí matematické a deskriptivní statistiky. Ověření hypotézy H3 bylo provedeno pomocí metod matematické analýzy. Globální cíl byl splněn za pomoci metod systémové analýzy. Pro splnění a potvrzení dílčích cílů bylo využito metod jednodimenzionálních a dvojdimenzionálních statistických analýz. Teoretickými přínosy této práce je potvrzení aplikability jednodimenzionálních a dvojdimenzionálních statistických analýz ve spojení s výzkumem výzkumných proměnných "Znalosti laické veřejnosti", "Znalosti odborné veřejnosti" a "Typy teoretických rozdělení". Praktickým přínosem je normalita znalostí u laické veřejnosti a vzdálení od normality u odborné veřejnosti. Předpoklad vzdálení od normality u odborné veřejnosti byl potvrzen, avšak je otázkou, zda by odborníci neměli dosahovat vyšších bodových hodnocení s ohledem na pravidelnost školení pro vstup pracovníků do prostoru kontrolovaného pásma a životně důležitých prostor v rámci provozu JE Temelín. Pro navazující práce by mohla být zjištěná vzdálenost od normality u odborné veřejnosti základem pro další zkoumání spolu s analýzou jednotlivých otázek dotazníku. To by mohlo např. vést k optimálnější strukturovanosti školení pracovníků (odborné veřejnosti) na identifikované oblasti.
|
|
|
Připravenost zdravotnických záchranných služeb Plzeňského kraje a Horního Falcu na řešení mimořádných událostí
JAHN, Vojtěch
Záměrem této diplomové práce je představení a rozbor připravenosti zdravotnických záchranných služeb Plzeňského kraje a Bavorského červeného kříže Horního Falcu na řešení mimořádných událostí se zaměřením na problematiku přeshraniční spolupráce. V teoretické části je popsán integrovaný záchranný systém obou územních celků s důrazem na zdravotnickou záchrannou službu a její systém poskytování přednemocniční neodkladné péče a systém řešení mimořádných událostí s hromadným postižením osob. Nedílnou součástí je i legislativa možné spolupráce a významný projekt přeshraniční spolupráce, díky kterému tato činnost vůbec započala. Výzkumná část je provedena formou řízených rozhovorů s vedoucími pracovníky zdravotnických záchranných služeb a vedoucími pracovníky projektu přeshraniční spolupráce. Tito pracovníci se pravidelně účastnili společných cvičení a jejich povědomí o této problematice je na vysoké úrovni. Na základě získaných dat z rozhovorů je provedena SWOT analýza a jsou interpretovány výsledky. Výzkum poukázal na problémy v komunikaci zdravotnických záchranných služeb Plzeňského kraje a Bavorského červeného kříže, problém v jazykové bariéře a různorodosti postupů v řešení mimořádných událostí. Mezi klady se řadí kvalitní příprava zaměstnanců a přínosy z dosud proběhlých cvičení formou nové plánovací dokumentace pro přeshraniční spolupráci. Na základě zjištěných dat a provedené SWOT analýzy je zvolena strategie spojenectví pro využití příležitostí k odstranění nebo zmírnění slabých stránek spolupráce. V diskusi je výsledkem předložení nedostatků a návrh možných zlepšení, která by napomohla v budoucnu možnému zlepšení přeshraniční spolupráce. Tyto návrhy budou prezentovány dotčeným zaměstnancům při dalším jednání projektu přeshraniční spolupráce.
|
|
|
Historie 1. ZŠ T. G. Masaryka v Milevsku v letech 1937-1953
MÜLLEROVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá historií vzdělávání ve městě Milevsko v letech 1937-1953, především zaměřenou na 1. ZŠ T. G. Masaryka. První a druhá kapitola se zabývá historií města a vzdělávání v Milevsku. Třetí a čtvrtá kapitola popisují život na základní škole v předválečném, válečném a poválečném období. Práce popisuje učitelský sbor a ředitele, kteří v těchto letech na škole působili. Dále se zabývá žáky a školní výukou v souvislosti s daným časovým úsekem. V práci jsou také popsány důležité události, které ovlivnily chod školy. Dalšími popisovanými aspekty, kterými se práce zabývá, jsou pravidelné školní akce vyplývající z určité doby. Tato bakalářská práce je zpracována zejména na základě školních a obecních kronik.
|
|
|
Úkoly a povinnosti jednotek sboru dobrovolných hasičů obce v ochraně obyvatelstva
PETŘEKOVÁ, Daniela
Cílem práce bylo provést výzkum v oblasti ochrany obyvatelstva zaměřený na úkoly a činnosti jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí. K tomu bylo využito studia zákonů, vyhlášek a odborné literatury zaměřující se na oblast ochrany obyvatelstva společně s využitím informací získaných u Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje, v Institutu ochrany obyvatelstva, při studiu Ochrany obyvatelstva se zaměřením na CBRNE na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a na internetových stránkách zaměřujících se na tuto oblast. V teoretické části diplomové práce byly rozebrány příslušné zákony, další právní předpisy, odborná literatura a jiné informační zdroje z oblasti ochrany obyvatelstva. Jedná se například o varování a informování obyvatelstva, evakuaci, ukrytí, dekontaminaci a individuální ochranu. Dále jsou zde popsány informace k vybraným mimořádným událostem. V praktické části byly zpracovány zápisy z exkurze v Institutu ochrany obyvatelstva v Lázních Bohdaneč, ze školení velitelů jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí v Jihočeském kraji a odborných konzultací u členů Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje a u vybraných členů jednotky sboru dobrovolných hasičů obce Dubičné. V rámci praktické části byla navázána spolupráce s autory vybraných internetových zdrojů, kteří poskytli souhlas s uvedením QR kódu jejich stránky v praktické části. Prostřednictvím Statistického sledování událostí byla vyhodnocena činnost jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí v ochraně obyvatelstva. Byl vytvořen soubor, který umožní vzdělávání členům jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí v oblasti ochrany obyvatelstva společně s podporou činnosti členů jednotek při plnění daných úkolů.
|
|
| |
|
|
Adaptace osob na podmínky výkonu vazby
DOLEJŠ, Martin
Práce ve svém úvodu seznamuje s podmínkami a právními aspekty vazby jako instituce, elementu trestněprávního systému. Přibližuje peniterciární trendy a problematiku jejich uvádění do praxe s přihlédnutím ke stavu současné společnosti a případné nutnosti zásahu spočívajícího v omezení svobody obviněné osoby. V následující části, prostřednictvím nestandardizovaného rozhovoru v rámci kvalitativního výzkumu, prakticky zkoumá, jak negativně se tento zásah projevil na psychosociální adaptaci u konkrétních jedinců v prostředí vazební věznice. V závěru naznačuje i druhou stránku problému adaptace, tentokrát člověka z vazby propuštěného, všeobecně se adaptujícího na své původní prostředí.
|
|
| |
|
|
Krizová připravenost Nemocnice ve Frýdku-Místku na vybrané mimořádné události
ŠMÍDOVÁ, Monika
Cílem diplomové práce bylo posoudit současný stav připravenosti Nemocnice ve Frýdku- Místku na vybrané mimořádné události a vytvořit mechanismy a přístupy ke zlepšení krizové připravenosti nemocnice. Pro zodpovězení výzkumné otázky jsem zvolila převážně kvalitativní výzkum s prvky kvantitativního. Na počátku psaní diplomové práce jsem v rámci odborné praxe navštívila Nemocnici ve Frýdku-Místku, kterou jsem vybrala pomocí náhodného výběru z nemocnic v Moravskoslezském kraji zřizovaných krajem a provedla sběr dat v oblasti řešení mimořádných událostí. Na základě vlastního pozorování a poskytnuté dokumentace jsem odhalila nesprávné zpracování plánu krizové připravenosti. Jelikož plán krizové připravenosti řeší mimořádné události, které by mohly ohrozit fungování nemocnice, a tudíž plnění povinností z krizového plánu, rozhodla jsem se pro přepracování plánu s použitím metodiky k tomu určené. Jelikož rizika zahrnutá v plánu krizové připravenosti mi přišla nedostačující, provedla jsem vlastní analýzu rizik vnějšího i vnitřního prostředí ohrožující provoz nemocnice. Následně jsem použila metodu KARS, což je kvalitativní analýza rizik a jejich souvztažnosti, a stanovila jsem si rizika, která by měla být řešená primárně a zapracovala je do plánu. Výstupem diplomové práce je zpracovaný návrh plánu krizové připravenosti Nemocnice ve Frýdku-Místku s možností doplnění informací nemocnicí. Vytvořený plán bude předán vedení nemocnice.
|
host ::
RSS.